Výlet na Požár mlýna
Psal se den 16.11.1999 a několik pražských skalních fanoušků výtečné plzeňské kapely Požár mlýna, která nás okouzlila hlavně svými texty, vyrazilo na konzert do Plzně. Po mírném bloudění Plzní, které zavinil řidič tím, že nedbočil tam kde měl (a po řidičově geniálním odbočení do jednosměrné ulice, kterým vyvedl z míry hlavně instruktora místní autoškoly, jenž se nestačil divit tomu, že ho po jeho pravé straně míjí v protisměru bílá rakev s pražskou poznávací značkou), jsme zaparkovali vedle popelnice před domem obývaným našimi spoluobčany romské národnosti (jak jsme se dozvědeli druhý den od místního taxikáře) a odtud jsme vyrazili za naším plzeňským kolegou do práce a zde začíná malá fotodokumentace ...

	Poté, co naše svatá trojice (EMH, Don Pistolo a já) dorazila z Prahy do Plzně, zastavila se v práci pro Marvina, který vše spískal ...
	A jelikož byl ještě do začátku konzertu dostatek času, zaskočili jsme na několik piv do nedaleké hospody (kde nás ochotná číšnice i vyfotografovala).
	Tak už jsme uvintř Céčka - klubu, kde se konzert konal - a takovéto jsme dostali krásné vstupenky ...
	Chlapci si šli ještě před začátkem dát ven před klub (IMHO zbytečně, protože kdyby hulili uvnitř, nikdo by si toho ani nevšimnul) dát pár šluků a já jsem mezitím v "pekle" hlídal pivo a stůl. :-)
	No a už to jede !!! A kdyby se ti blbouni nefotili venku, přestože věděli, že mám už ve foťáku pár posledních snímků, a kdyby alespoň jeden z nás nebyl línej jako pr..e a došel do auta pro nový film, mohlo být zajímavých fotek z vystoupení (ale i z finále akce druhý den) daleko více ...

No a jelikož jsme se dohodli, že se nemá cenu vracet v noci do Prahy (a tudíž i EMH coby řidič může v klidu popíjet pivko), vydali jsme se po skončení konzertu kolem půlnoci na toulky noční Plzní. Chvíli trvalo než jsme našli odpovídající lokál - tuším se jmenoval Jazz club nebo tak nějak. Chlapci si předtím ještě dali jakousi tureckou specialitu u podivně vyhlížejícího stánku (což já jsem neriskoval a radši jsem si dal jen pivo) a zhruba ve 2 hodiny ráno jsme se vydali hledat nocleh. Celá akce tedy nakonec skončila tak, že jsme se taxíkem přesunuli do jakéhosi penzionu kousek za Plzní. Nejlepší na tom bylo, že jsme ráno vůbec nevěděli, kde vlastně jsme a na penzionu žádný nápis (kromě reklamy na Prazdroj) nebyl a tak se taxikář, kterého Don Pistolo ráno volal, strašně divil, jak je možné, že nezná penzion Prazdroj. :-))) Po kratším vysvětlování však pochopil, kde jsme, přijel a odvezl nás k naší popelnici, éééééééé, k rakvi, která stála k taxikářově podivu nepoškozena a nevykradena na svém místě. Dali jsme si ještě v přilehlém bufetu výtečný (to není ironie) hamburger a vyrazili jsme za svými pracovními povinnostmi zpět do Prahy ...